Hliněné omítky, příprava vzorků

Hliněné omítky, vzorkování na kovárně


Pro stavbu zdí z Cordwoodu a následné pláštění stěn hliněnými omítkami na domácí kovárně u Jardy jsme prováděli vzorkování směsí.

Hliněné omítky vzorkování směsí

Hliněné omítky vzorkování směsí

Obecné výhody hliněných omítek

Hliněné omítky jsou zajímavým použitím ekologických technik v praxi. Jen pro úvod bych rád shrnul několik základních výhod hliněných omítek.

Hliněné omítky jsou výborným prvkem pro vytvoření správného mikroklimatu bytu nebo domu. Mají regulační schopnost v oblasti vlhkosti, při vyšších hodnotách umí vlhkost absorbovat a při suchém vzduchu ji zase uvolňují do prostoru. Díky obsahu jílových minerálů umí na sebe vázat škodlivé látky, v praxi se jedná o různé pachy nebo kouř, tímto pomáhá astmatikům a alergikům. Tyto minerály mají taky vliv na vzdušné ionty se kterými nereagují, povrch zdí tak neochuzuje vzduch o blahodárné záporné ionty.

Hliněné omítky vytvořené z lokálních zdrojů jsou ekologické a nezatěžují ani svojí výrobou ani zplodinami při převozu na stavbu. Tímto také šetří kapsu a jsou nízkonákladovou položkou při stavbě. Jak říká Jožka, práce s hlínou je návyková a tak je ideálním materiálem pro kreativní lidi, kteří jsou schopni vykouzlit různé povrchy omítek a také zajímavé plastiky. Takové domácí tvoření Vás prakticky nic nestojí, pouze Váš čas.

Jedinou nevýhodou je malá odolnost proti vodě, s touto vlastností je nutné počítat při použití hliněné omítky. Více teoretických informací o vlastnostech a použití hlíny ve stavebnictví se můžete dočíst ve skvělé knize Ivany Žabičkové, Hliněné stavby, která se touto problematikou dlouhodobě zabývá a je docentkou fakulty architektury VUT v Brně.

Je až s podivem, že jsme takto unikátní materiál odstrčili na okraj spektra stavebních materiálů. Místo toho si do vlastního domova „nacpeme“ chemikálie a zbytečně nákladné materiály.

Kovárna u Jardy

V krásném prostředí Vsetínských vrchů buduje Jarda domácí kovárnu, která je stavěna eko-logickým způsobem. Kamenné zdi bude uzavírat stěna vytvořená z řezaných polen tzv. Cordwood. Celá stavba bude opláštěna hliněnými omítkami.

Penetrace – hliněný můstek

kámen jako málo savý mateiál je vhodné opatřit penetračním nátěrem, který nám vytvoří spojovací můstek mezi podkladem a hliněnými omítkami, ty pak lépe přilnou k povrchu. Jílový můstek se jednoduše vytvoří z jílu a vody. Konzistence této hmoty by měla mít podobu jogurového mléka, zkouší se zednickou lžící, pokud hmota zanechává stejnoměrný film je penetrace v optimální hustotě. Tuto techniku, lze vidět i v přiloženém videu. Jožka také upozornil na sledování hmoty při aplikaci, pokud  je jílový můstek příliš „vodový“ nezanechává potřebný film a pokud je naopak příliš hustý, špatně se nanáší.

Tvorba vzorků hliněné omítky

Pro zjištění kvality lokálního jílu a následný výběr nejlepší směsi je nutné u hliněných omítek připravit vzorky různých poměrů přísad. Hliněné omítky se tak jako klasické omítky skládají z plniva což je písek, ale místo cementu se jako pojivo používá jíl. Ten je na každém pozemku jiný a kvalita „lepivosti“ se tak označuje jako tučnost nebo hubenost. Pokud je jíl tučný „mastný“ obsahuje velké množství jílových minerálů v podobě prachových částic a méně velkých částic v podobě písku. Pro míchání poměrů je tato vlastnost základní a rozhodující. Dále mohou hliněné omítky obsahovat armovací přísady v podobě slámy, pazdeří, plev. Někdy se také můžeme setkat s příměsí vlhkých pilin, ty nám v omítce pomáhají zvýšit efekt regulace vlhkosti a také nám zajistí snížení váhy omítky (vhodné do méně únosných konstrukcí).

Aby byly omítky odolnější mechanickému namáhání je vhodné jako další přísadu zvolit ferment, nejběžnějším zdrojem byl v minulosti koňský hnůj, ale můžete použít jakýkoliv ferment např. z ovoce nebo trávy. U hnoje sláma ve směsi působí jako armovací mřížka a látky obsažené v hnoji vytvoří s jílem odolnější hmotu. Tato varianta se používala pouze na vnějším plášti budov.

Míchání směsí pro hliněné omítky

Nutno říct, že Jožka má zkušenosti i s klasickou zedničinou a tak má cit pro vytváření směsi v porovnání s běžnými omítkami. Dle jeho slov je nutné vnímat konzistenci hliněné omítky také pocitově, jak lepí, jaké má vlastnosti při formování, jak se nanáší, jakou má přilnavost a strukturu povrchu. Je to tak trochu alchymie, ale při troše praxe to lze zvládnout.

hliněné omítky - míchání směsi na vzorky

Hliněné omítky – míchání směsi na vzorky

Zkusím tedy v bodech popsat postup při výrobě vzorků hliněné omítky.

1. Tak jako u běžného omítání je nutné nejdříve upravit prostor a podklad
– připravit prostor pro práci, vyčistit a uklidit
– vyčistit spáry od nečistot
– v našem případě jsme penetrovali kámen hliněným šlemem (jílový můstek), hmota je složena pouze z jílu a vody v konzistenci jogurtového mléka

2. připravili jsme míchačem v kyblíku jílovou hmotu
tu jsme připravili rozmixováním jílu s vodou do konzistence měkkého másla

3. smísili jsme jíl s pískem v poměrech 1:3, 1:6 s trochou vody

4. pro názornost o mechanických vlastnostech pojiva byl první vzorek vytvořen pouze z jílu

5. pro zkvalitnění soudržnosti a tvrdosti výsledné hmoty jsme testovali směsi s přídavkem pilin a kravského hnoje v jiných poměrech s pískem ( v pořadí jíl, písek, hnůj, piliny).
– H1: 1:6:2,5
– H2: 1:9:3,5
– H3: 1:9:4:3

Pokud Vás zajímá jak testy dopadly nebo další prvky eko-logického stavění, můžete se zúčastnit bezplatného praktického dne „Učíme sa stavět spolem“ který proběhne 5-7.7. 2013, přihlášky a více informací o akci na mailu lipovy.dvorec@seznam.cz.