Lehká sláma – stavění ze slámy trochu jinak

Tento pojem není v našich končinách až tak běžný a mnoho lidí je tímto spojením trochu zmatená. Na úvod bych rád představil rozdíl mezi u nás klasickou výstavbou slaměných domů a technikou lehké slámy.

Klasická výstavba z balíků slámy

Stavba domů ze slámy je obvykle realizována pomocí před připravených balíků slámy, které se běžně vyrábí pomocí mobilního lisu přímo na poli. Tento typ stavění má svá specifika od výroby balíků až po své konstrukční varianty staveb. V ČR je již mnoho realizací a je mnoho zkušeností s tímto typem použití.

Lehká sláma nebo také pěchovaná sláma

Tyto názvy vycházejí z anglických výrazů, na netu můžete hledat pod výrazy light straw, slip straw nebo light clay. Jde tedy o směs slámy a jílu v jistém poměru, která se následně pěchuje do bednění. Mnoho informací naleznete na amerických serverech, ale je zajímavé, že Američané čerpají z německých studií, které jsou blízké našim klimatickým podmínkám.

Výhody a nevýhody této technologie

jak už bylo výše uvedeno tak je tato technologie u nás velmi málo používána a dokonce i zkušení slamění stavitelé se s touto technikou často nesetkali.
Hlavním důvodem bude nejspíše náročnější způsob aplikace a nižší tepelně izolační vlastnosti stěn, které jsou způsobeny penetrací jílem. Díky těmto vlastnostem vidím použití spíše pro stavby hospodářského charakteru nebo stavby nějakým způsobem chráněné tj. vestavby do starých budov popřípadě s dodatečnou tepelnou izolací.

Zkusím však nastínit stránky které se mi jeví jako výhody pro potřeby svépomocného stavění.

– možnost zpracování velkých balíků, které mohou být finančně i místně dostupnější

– poměrně jednoduchá technologie přípravy konstrukce a izolační směsi

– rámová konstrukce nemusí být omezována rozměry ani tvary (u balíků je nutné projektovat tak aby se maximálně využil rozměr balíku)

– minimální množství dřeva ve stěnových segmentech (zde vyházím ze zkušenosti s tl. zdí 30cm)

– možnost použití kulatiny v dřevěném skeletu. Sláma se napěchuje kolem oblin.

– kompaktní a pevná struktura stěn bez spár

– plochy stěn není třeba pracně zarovnávat stříháním

– povrch stěn je rovný a připravený k nanesení hliněné omítky

– čistě ekologický a plně recyklovatelný materiál

Je nutné zmínit také nevýhody této technologie
– nižší tepelně izolační vlastnosti díky přídavku jílu (v porovnání s čistou slámou)

– časově náročná výstavba stěn pěchováním

– jedná se o mokrý proces kdy existuje riziko poškození slámy plísní při nedostatečném proschnutí (lze ošetřit retardéry tvorby plísní)
– poměrně dlouhá doba vysychání pěchované slámy v závislosti na počasí až 1cm za týden

– nutnost montáže a demontáže bednění

Použití v našich podmínkách

– vhodné pro stavby chat, přístřešků, altánů, zimních zahrad, letních kuchyní, včelínů
– jako vestavby do starších budov např. stodol

– pro příčky v běžné výstavbě
– pro alternativní zateplení kde není možné použít celé balíky
– jako základ systému s dodatečnou tepelnou izolací

Zkušenosti ze stavby malého rozměru

pro vyzkoušení této techniky stavění jsem použil malou chatu o výměře 4×4 m. Stavba mi sloužila pro ověření technologie a odolnosti stěn.

Základy pro lehkou slámu

Základ byl proveden jednoduše z plochých kamenů a malého množství betonu na spojení a vyrovnání horní plochy, šířka základu dle slaměné stěny 30cm. Izolace proti zemní vlhkosti byla provedena pásy z jipy.

Konstrukce

skeletová konstrukce je dost jednoduchá a v zásadě se jedná o stavbu velmi podobnou běžným dřevěným pergolám, s tím rozdílem, že mezi svislými trámy je ještě pomocný rám na tvorbu panelu o šířce cca 1m. Dělící rámy jsem vytvořil jednoduše ze starých střešních latí. Pro konstrukci dřevěného skeletu mi posloužila kulatina o průměru cca 25cm (rohové stojky) a trámy z původní stavby. Kotvení konstrukce běžnými kovovými úhelníky k základu. Vestavěné panelové rošty by měly být ještě provázány vodorovně latí. Jako finální prvek přípravy je nutné přimontovat na rošty bednění do výšky cca 70 cm, to se bude postupně nastavovat.

Příprava a aplikace směsi pro lehkou slámu

izolační směs je základním prvkem této technologie. Pokud jsem se o této variantě s někým bavil a zmínil kombinaci slámy a jílu, tak se všem vždy vybavila varianta s velkým množstvím jílu tzv. COB. Tato technologie naproti tomu vyžaduje co nejmenší množství jílu, pouze vrstvičku, která z části obalí stéblo. Pro přípravu je nutné použít jíl rozpuštěný ve vodě v dostatečném poměru a také správnou techniku míchání slámy, tak aby nebyla příliš mokrá.

Připravená směs se poté pěchuje do bednění, tato technika již nevyžaduje žádné speciální znalosti, prostě se jen pěchuje, nejlépe šlapáním. V rozích a u okrajů bednění je dobré použít dřevěného trámku.

Ukončení stěny v horní části se může provést přidáním těžší směsi tj. více hustého jílu, tak aby se ukončení stěny dalo dobře dotvarovat a stěna se i zatížila. Více jílu však způsobuje zhoršení izolačních vlastností, tak bych byl s tímto prvkem opatrný.

Bednění se může ihned sundat a pokračovat v dalších panelech.

Zkouška suché směsi

Jelikož jsem sehnal slámu až na podzim, tak již nebyly vhodné podmínky pro vysušení celé zdi a obával jsem se plesnivění slámy. Slámu jsem tedy vyzkoušel napěchovat na sucho. Docela zajímavé zjištění je, že stěna byla po odbednění kompaktní a nijak se nebortila. Ihned jsem nanesl hustou jílovou vrstvu a po zaschnutí vypadala stěna perfektně.

Těšil jsem se z toho jak jsem si to ulehčil, ale jen do doby než se do stěny pustily myši (zřejmě hraboši).

Vrstva jílu pro ně není asi tak velkou překážkou a pak se již proháněli v celé stěně. Jedním z důvodů bude taky menší hustota stěny, protože suchá sláma se hůře stlačuje a pruží.

U mokrého způsobu jsem ještě přidal trochu vápna a myši se do stěn nedaly. Mokrý způsob je díky jílu daleko pevnější.

Další úprava stěn

Uvádí se, že 1cm tloušťky stěny schne cca 1 týden, u povrchu je však schnutí rychlejší. Proto je vhodné stavbu plánovat na nejteplejší dny v roce. Po vyschnutí můžeme nanášet hliněné omítky. Tento způsob je schodný s klasickým postupem omítání slámy. Stěny jsou pro nanášení krásně rovné a není třeba je žádným způsobem zarovnávat.

 

Na jaře 2014 proběhne workshop, který bude tuto techniku ukazovat přímo v praxi.
Work shop je v rámci programu občanského sdružení PermaNet „učíme sa spolem“ ZDARMA. Více informací získáte na dan@permanet.cz